Bojuj do posledního dechu,

25. prosince 2011 v 19:31 | NαΣnsi Seuτa |  Moje já má chuť psát...
...říká obrázek v záhlaví. A malinkaté obrázky nahoře ukazují věci, za které stojí za to se prát. Tak třeba ten první, láska.
Včera jsem mluvila k polštáři. Pěkně jsem si na něm vylila svůj vztek na NĚJ. Málem jsem se rozbrečela, chápete? Na Štědrý den.
Jen si představme tu scenérii(viz. Aria Montgomerry):
JÁ: Vypadni mi z hlavy! Už tě mám plné zuby, toho, jak nemůžu myslet na nic jiného!
POLŠTÁŘ: ...
JÁ: No nekoukej se na mě. Štve mě to a bolí mě to. K čemu to je, když vím, že tě nikdy nemůžu a nebudu moct mít?
POLŠTÁŘ: ...
JÁ: Co to je ku*va za svět? My dva se k sobě nehodíme. A navíc jsem jedinej, koho to zajímá. Tobě jsem fuk. Všechno je ti fuk.
POLŠTÁŘ: ...
JÁ: Nechápu to. Nenávidím tě za tvoje činy, slova - nesnáším tě celého. Zároveň tě ale i miluju. Ty dva city jsou v přesný rovnováze. Přeju si, aby to prvná převládlo.
KŘEČEK, běhající v kolečku: vrz, vrz
Polštář se pomalu snáší k zemi a já, dokonale nehybná ještě dlouho ležím a přemýšlím o nás dvou.
Trvá to už šíleně dlouho, alespoň pro mě. A nejhorší je ten čas. Brzo mi zmizíš, a já tě už pravděpodobně nikdy neuvidím. A to bolí, i když to tak bude nejlepší. Stala se z tebe pro mě droga.
Jsem v agonii, když tu nejsi, ale pomalu si zvykám. A když se znovu objevíš, rozhodneš se přijít, zase se vezu na šňůře.

Neodcházej mi! (prosím, odejdi a nevracej se)


Lola ví, lola všechno ví. Ale nechápe, viď? :) Neboj, já taky ne.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Christine Sunrise Christine Sunrise | Web | 26. prosince 2011 v 13:36 | Reagovat

Láska je téma, na které nemůžu nic psát... K prdu. -.-""
Ale taky si povídám s polštářem...a rozčiluje mě, že mi neumí odpovědět. A sama se sebou si nemůžu povídat, protože moje já odpovídá tak, jak bych v hloubi srdce chtěla, aby odpověď zněla...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama